Malý seznámek drobných návyků, které vám můžou přijít vhod, když se snažíte zvládnout cizí jazyk.

Nosit po kapsách kartičky se slovíčky. Dobré, pokud používáte kartičkovou metodu.  

Nalepovat si slovíčka a věty kolem sebe v bytě. K tomu se dají využít barevné lepíky, které se prodávají v papírnictví nebo stačí obyčejná izolepa. Nechceme samozřejmě poškodit povrch, na který ten papírek nalepíme. Dobrá je i nástěnka nad pracovním stolem, tam se vejde věcí daleko víc, jen je dobré občas vyhodit to, co už nepotřebujeme.

Učit se při dojíždění do školy nebo do práce. K tomu potřebujete mít s sebou nějaké materiály. Učebnice je těžká, kdo by se s ní tahal. Můžete si nakopírovat určité stránky, to je ale pracné a drahé. Můžete – když je to vaše kniha – tu knížku nekulturně rozkuchat na části a nosit s sebou jen pár listů. Vypadá to barbarsky, ale funguje to. Můžete si zavést sešitek, kam si píšete obtížná slovíčka, mluvnici, texty, a ten nosit stále s sebou. Čím menší notýsek, tím lepší.

Pouštět si videa nebo audia každý den ve stejnou dobu (např. po příchodu z práce, když relaxuju a  popíjím kávu). Pro mě je výhodné použít notebook. Na ploše mám složku s odkazy na youtube nebo ted.com. Pustím notebook a jdu si vařit čaj a připravit svačinu. Pak se pohodlně usadím do křesla, spustím nějaké video a v klidu se najím. Nestresuju se tím, jestli poslouchám nebo ne.

Při sledování televize mít při ruce učebnici, otevřít ji vždycky, když jsou reklamy. Ty reklamy bych ztlumila, aby tolik nerušily, obvykle jsou hlasitější než film. Zkuste si někdy spočítat, kolik času zaberou reklamy v celovečerním filmu.

Opakování

Nestačí se učební látku naučit, je třeba ji taky opakovat, jinak se nám vykouří z hlavy.

Jak často a kdy opakovat?

Hned, jak se dozvíme nebo naučíme něco nového, začne proces zapomínání. První opakování by tedy mělo přijít co nejdříve po naučení, nejlépe hodinu nebo několik málo hodin.  To vychází zhruba někdy na odpoledne po příchodu ze školy nebo z kurzu domů. Většina lidí to nedělá, protože se učí spíš to, co bude ve škole následující den.  To je nevýhodné, protože za těch pár dní, které uplynuly od poslední lekce/hodiny, jsme stihli hodně zapomenout a pak už neopakujeme, ale učíme se znova.

Druhé opakování může být hned následující den.

A třetí opakování bych zařadila o dva dny později.

Druhé a třetí opakování už může být kratší a rychlejší, protože už si skutečně jen připomínáme to, co už umíme.

Takže třeba v pondělí se něco naučíme, opakuju v pondělí, v úterý, ve čtvrtek. Zdá se to hodně, ale nezapomeňte, je to opakování a to trvá mnohem kratší dobu, než se to znovu naučit.

Ve většině případů by takhle mohlo stačit, ale občas narazíme na něco, co nám do hlavy neleze. Tam bych opakovala ještě více, ono člověku nakonec nic jiného nezbyde, když chce učební látku zvládnout.